No warranty - Categories - Dá sa tomu veriť ?

Existence kurvítek potvrzena

Ako prišlo, tak som zavesil.
Vlado


V únoru 2006 jsme uveřejnili článek „Kurvítka“ a o rok později „Kurvítka II“. Měla to být částečně sranda, ale teď i do mainstreamu pronikl opatrný názor („Rychlé zastarávání a poruchovost spotřebičů? Může to být úmysl výrobce“), že kurvítka opravdu existují a jsou do výrobků úmyslně montována. Všechny tři články jsou níže.
A jen pro doplnění: Stejný samodestrukční mechanismus byl v minulém století "namontován" i do
obyčejných žárovek. Kdyby wolframový drátek neobsahoval příměsí, které zajistí jeho brzké propálení, vydržela by žárovka svítit v podstatě neomezeně. Byl to požadavek výrobců, kteří se zděsili možnosti, že by si člověk koupil pět žárovek za život a s tím vystačil až do smrti. Takže současná ideologie kolem tzv. "úsporek" ohánějící se jejich dlouhou životností oproti normálním žárovkám je od začátku postavena na podvodu.


Kurvítka


Určitě jste si všimli že pokud nějaké zařízení rozeberete a zase složíte, zbyde na stole jedna součástka, která nikde neschází a přitom vše normálně funguje. Po čase jsem přišel na příčinu. Ta věc, co zbyla, se nazývá kurvítko a slouží k tomu, aby se zařízení rozbilo přesně týden po skončení záruky. Takže pár dní před koncem záruční doby stačí mašinku rozebrat a znovu složit, kurvítko zahodit a je na dlouhou dobu klid.


Musím říct, že autor má pravdu, zvláště u zahraničních výrobků asijské a severoamerické produkce. Faktem ovšem je, že i naše výrobky jsou dnes zhusta osazovány kurvítky, někdy i několika v jednom zařízení! Patrně jde o nejdůležitější součást kdejakého výrobku, neb kurvítko je všude! Pokud máte dojem, že ve VAŠEM zařízení není, ještě jste ho nenašli nebo ještě nedoběhla záruční lhůta!
Pozor ovšem i na servisy! Řada z nich spolupracuje na osazování kurvítek s výrobcem, takže po záruce staré kurvítko nahrazuje novým, které se projevuje hned po skončení záruky na opravu!
Jedinou cestou je pak opravit si věc sám, či využít služeb opraváře, co kurvítka nepoužívá, ale to je zas problém, neb ti obyčejně rychle zkrachují.
Nákup nového výrobku nemá cenu, neb je stejně "kvalitní" jako ten starý, a liší se pouze tím, že kurvítka, co už znáte, byla nahrazena těmi, co ještě neznáte! Toto se ovšem zhusta objevuje i u počítačů a počítačových programů. Největší počet kurvítek pak obsahují produkty Microsoftu a jejich počet obyčejně narůstá s cenou produktu, který se pak opravuje tak, že stará odhalená tři kurvítka jsou nahrazena novými pěti, což VY zaplatíte jako "upgrade"...
A rázem jsem pochopil spoustu nepochopitelných věcí - a nejsou to jenom výrobky. Kurvítka jsou prostě všude kolem nás.


Kurvítka II


Před časem jsem zde v rubrice Humor uveřejnil článek Kurvítka. Autor v něm vyložil teorii, že každá užitečná věc obsahuje nejméně jedno zařízení jménem kurvítko. Kurvítko neslouží k funkci zařízení a nemá žádný význam kromě jediného. Je tam proto, aby se po skončení záruky rozbilo a znemožnilo tak původní funkci zařízení. Účelem je, aby si spotřebitel koupil zařízení nové. Pokud dokážeme kurvítko odstranit, zařízení to nijak neomezí ve své funkčnosti a bude fungovat dále naprosto spolehlivě. Článek měl dosti značný ohlas, čtenáři v diskuzi nejenže souhlasili, ale uváděli celou řadu příkladů kurvítek v nejrůznějších zařízeních a strojích.


Vzpomněl jsem si na kurvítka nedávno, když jsem poslouchal hororový příběh mé přítelkyně, která vlastní novější auto značky Renault. Takové auto je samozřejmě vybaveno množstvím skvěle promyšlených kurvítek. Jedno z nich se onehdy ozvalo. Projevilo se to rozsvícením jakési kontrolky na řídicím panelu. Auto chvílemi jelo, chvílemi nejelo. Moje přítelkyně zajela do servisu, kde po zevrubné prohlídce konstatovali, že stačí jen cosi rozebrat, očistit kdesi kontakty a ono to zase bude dobré. Vyčistili kontakty a řekli si o pět tisíc.
O několik dnů později se kontrolka opět rozsvítila. Přítelkyně tedy zavezla auto znovu do servisu. Nechali si ho tam déle, pozorovali ho z různých úhlů, proměřovali a vážili. Nakonec verdikt zněl, že kurvítko se bude muset vyměnit, ale protože jde o francouzské kurvítko, tak to bude trošku drahé. Ale že se pokusí sehnat kurvítko už použité kdesi po známosti. Nepamatuji si už na všechny detaily. Vím jen, že když zhruba po měsíci dostala moje přítelkyně auto zpátky, byla lehčí o dalších pár tisíc. A kurvítko věrné své funkci se za několik dnů opět ozvalo. Další návštěva servisu. Shlukli se kolem toho jejího vozu tam všichni autorizováni mechanici firmy Renault. Škrábali se na hlavě, zkoušeli to i ono. Nahlíželi do moudrých knih, telefonovali na všechny strany. Bylo zřejmé, že jde o nějaký zcela nový typ kurvítka v provedení de-luxe, které nikdo z mechaniků ještě neznal.
Abych ten příběh zkrátil. Kurvítko v Reanultu se ukázalo být velmi robustně navrženo. Vyžádalo si ještě několik návštěv servisu, zešedivění šéfa techniků a mnoho, mnoho peněz. Nakonec se to povedlo, ale na konci té štrapace byla peněženka mé přítelkyně lehčí o několik desítek tisíc korun a šéf autoservisu chytil nervózní tik do oka.
Mám tu svou přítelkyni rád a nepřeji ji nic nehezkého. Ale tajně jsem se přistihl, jak si říkám, vidíš, holka, kdybys měla japonské auto (jako já), nic takového by se ti nemohlo stát. Japonská auta kurvítka nemají.
Nikdy, opakuji nikdy nechvalte dne před večerem. A nikdy nepodceňujte kurvítka. Jsou všude. Snad i v kapesnících. Japonských. Musí být, jinak by se výrobky nekazily, firmy by krachovaly, protože by si nikdo nic nekupoval, a dělníci by byli na dlažbě. Kurvítka jsou hnacím motorem doby. Z toho musíme vycházet, když přijde jejich chvilka a ony se ozvou. Tak tomu bylo i v mém případě.
Jak už jsem řekl, mám japonské auto značky Toyota. Úžasný stroj z roku 1994, tedy z období, kdy vývoj kurvítek byl ještě v plenkách. Samozřejmě, že už tenkrát kurvítka existovala, ale byla jednoduchá, lehce nalezitelná a z výrobků odstranitelná. Abych pravdu řekl, myslím si, že moje toyotka nějak unikla pozorností designerů kurvítek. Do dnešních dnů (a jezdím s ní denně), se žádné neozvalo. Stroj chodí jako hodinky.
Rychle musím zaklepat na dřevo.
Moje manželka to štěstí neměla. Vlastní také Toyotu, ale mnohem čerstvějšího data a poněkud luxusnější. Šestiválec jako hrom se všemi doplňky. A byla to právě její Toyota, kde se ozvalo jedno z (jistě nesčetných) kurvítek.
„Svítí mi kontrolka mazání oleje,“ oznámila mi žena asi před dvěma měsíci. Hm. Že by stroj nemazal? Kdo nemaže, nejede. Tohle nelze podceňovat. Objednal jsem se v servisu. Přijali mě. Převzali vůz. Zavezli na rampu. Napojili na různé kapačky a monitory. Pak různě kroutili knoflíky a mačkali tlačítka. Trvalo to asi hodinu. Pak přišli. „Nic to prý není,“ řekli. „Tedy nic, co by ohrozilo provoz stroje nebo bezpečí řidiče. Jen sensor O2 potřebuje vyměnit.“ Ale nemusíme ho prý měnit. Auto bude jezdit i tak, akorát to zatracené světélko bude svítit a svítit a svítit. A řekli si o 109 dolarů, 44 centů. Za diagnostiku.
Odjel jsem uklidněn. „Nic to není,“ povídám autoritativně manželce. „Jen senzor O2. Ale ten stejně
nepotřebujeme. Prostě si toho světélka nevšímej.“
Uběhl týden, pak druhý a třetí. „Svítí mi další kontrolka,“ povídá večer manželka.
„Jaká?“
„Kontrolka, že je vypnuté ABS.“
„A máš ho zapnuté?“
„Samozřejmě, že ano, nikdy to nevypínám,“ dotčeně odpověděla.
Pro ty, kteří to neznají, ABS je Anti-lock braking system. Moc chytré zařízení. Samo pozná, kdy je kluzko a brzdí přerušovaně. Na své staré Toyotě to nemám. Kupodivu jsem se dosud nezabil.
Doporučil jsem manželce, aby si nového světélka nevšímala, stejně jako si nevšímá toho od mazání. Hloupá rada. Jak si lze nevšímat, když ta světélka pořád svítí a svítí? A co když se mezitím něco opravdu uvnitř pokazilo? Co když stroj skutečně nemaže? Co když ABS není funkční? Jako to poznáme? Začala hra nervů.
Kurvítka jsou citlivě navržená tak, aby znejistila majitele výrobku. Jistě se na jejich designu podíleli i psychologové.
Po dalším týdnu jsme to oba vzdali. Dnes jsem zavezl auto do servisu.
Výměna senzoru O2 nás přišla na milých 454 dolarů. V té ceně je obsažena cena za nové kurvítko ($254) a práce spojená s jeho výměnou. Celkem nás tedy kurvítko O2 stálo 564 dolarů. Kontrolka mazání přestala svítit a jako zázrakem přestala svítit i kontrolka vypnutého ABS. Nové kurvítko bude chvíli sekat dobrotu. Tedy přesně tak dlouho, jak dlouhá je jeho záruka. Myslím, že asi rok. Do té doby se mi, doufám, podaří vyměnit někde Toyotu za bryčku s koněm. A bez kurvítek.


Rychlé zastarávání a poruchovost spotřebičů? Může to být úmysl výrobce


Výrobci elektroniky a spotřebičů mnohdy čelí obvinění, že úmyslně zkracují životnost svých produktů, aby přinutili zákazníky koupit si dříve další. „Není možné si být jistý, ale často máme silná podezření,“ domnívá se Christopher Inaebnit, který vede ve švýcarském městě Prilly podnik La Bonne Combine, zabývající se opravami elektrospotřebičů.
Čím dál tím víc spotřebičů a elektronických zařízení se zdá být vyrobeno s plánovanou poruchovostí či zastaráváním, což je věc, která se dá často vytušit, ale jen zřídka prokázat, píše list Le Monde.
„Podívejte se na tohle,“ říká opravář Felice Suglia a přináší desku s plošnými spoji. „Tohle je srdce televize. Kondenzátory jsou přiletované přímo vedle chladiče napojeného na tranzistory. Kondenzátory jsou citlivé na teplo. Proč je výrobce dal sem, i když je dost místa na opačné straně desky?“ ptá se.
Trendem podle Inaebnita je také to, že nové výrobky se čím dál hůř opravují, navíc některé spotřebiče jsou navrženy opravdu překvapivým způsobem. „Výrobce tabletů používá oboustrannou lepicí pásku, která je pevnější, než jsme kdy viděli. Abychom se dostali k elektronickým komponentům, musíme ji rozlepit horkovzdušnou pistolí. Sebemenší chyba a tablet je zničený,“ uvedl Inaebnit nad rozebraným tabletem.


Přesně naplánovaná životnost


Plánované zastarávání má širokou škálu podob. Kovové součástky v mobilních telefonech se nahrazují plasty, takže jsou křehčí. Dalším způsobem je například změna koncovky pro nabíječky, anebo vůbec vývoj příslušenství, které je kompatibilní jen s některými modely.
Nejextrémnějším případem je, když výrobce naprogramuje do svých výrobků přesnou životnost. Někteří výrobci paměťových karet pro fotoaparáty nebo telefony omezují podle odborníka na multimédia a komunikace Toniho Condeho počet možných snímků nebo nahrávek. Překročíte určitou kvótu a karta bude nepoužitelná.
Totéž platí pro tiskárny. Některé jsou naprogramované, aby přestaly tisknout po určitém počtu výtisků.
Podobně tomu bylo například i u některých kávovarů, které po určitém počtu káv přestaly fungovat a ukázaly zprávu, že je čas na údržbu.

October 2, 2014


Comments:

Sorry, comments are closed for this item.

Нравственные устои наших руководителей образованием и культурой восхищают своим полным отсутствием @nourlnews @Dasssha2010

Нравственные устои наших руководителей образованием и культурой восхищают своим полным отсутствием @nourlnews @Dasssha2010


What is Free Software?

Free Software, Free Society

Recent Features

Recent Blogs

Recent Photos Gallery

Most Viewed No warranty

Links

  • Lauren A. Colby
  • Not f'd — you won't find me on Facebook
  • ANTI-STATE•ANTI-WAR•PRO-MARKET
  • Môj veréjny mediagoblin
  • Kniha vitazstvo nad rakovinou
  • English to Slovak Slovak to English (certified)
  • Video vitazstvo nad rakovinou
  • gentoo.org
  • Made with Django.
  • Go To Project Gutenberg
  • Stanislaw Lem
  • Slashdot
  • [FSF Associate Member]
  • Weather
  • http://www.iherb.com
  • Mastodon